Na konferenci, která se konala 4.12.2015 v Praze na VŠE, za společnost Icontio vystoupil generální ředitel Mgr. Emil Vařeka, MBA, který hovořil o tématu „Od modelu k výkonu – aplikační podpora řízení procesů a projektů úřadu“.
Novotný a Basl: Snažíme se měřit vše, ale nesoustředíme se na to důležité
V České republice je podle Eurostatu podíl eGovermentu 15 %, v Dánsku dokonce neskutečných 68 % a celkový průměr je nyní 28 %. Je vidět, že Česká republika má v této oblasti ještě co dohánět, aby se přiblížila alespoň evropskému průměru. Novotný popsal, jak měřit výkonnosti veřejné správy, a to konkrétně řízení institucí, řízení veřejných financí i služeb. Vycházel z modelu Velké Británie, kde k přístupu měření vycházeli ze sebehodnocení (self-assessment) a Austrálie, kde hlavními veličinami byly kvalita a vnitřní kapacita. Respektive popsal jednotlivé faktory měření:
Široký záběr vs. jedna oblast
Sebehodnocení vs. peer hodnocení vs. nezávislé měření
Objektivní vs. subjektivní
Vazba na peníze
Basl doplnil Novotného o jednotlivé pohledy na danou problematiku, které by měly být chápány jako úřad z pozice mikro pohledu a stát jako makro pohled a neopomíjet na benchmarking z důvodu měření výkonnosti agend. Také zmínil efektivnost EFQM a CAF hodnocení.
Vrba: Revoluce pro občany v podobě modelu eIDAS
Metodika PMA, kterou detailně přiblížil pan Vrba, je aplikace pro všechny agendy. Tato metodika přináší globálnější pohled na fungování veřejné správy, respektive toho, co stát dělá a jaké jsou životní události a vše s nimi spojené. Kritické agendy (20) a prioritní agendy (60) by měly být plně elektronické.
Dále představil elektronickou identifikaci osob eIDAS, která obsahuje jak dokument, podpis a doporučení, tak i veškeré údaje elektronické identity osob. V případě plného využití by se jednalo o revoluci pro občany, což by znamenalo spojení s elektronickým občanským průkazem. Za vše mluví i hodnocení Evropské komise, kde ČR obsadila první místo ve využívání e-služeb, nikoli ve využívání e-služeb státní sféry.
Sláma: Zvýšení výkonnosti a snížení nákladů
Pan Sláma v prvé řadě kladl důraz na rozšíření efektivního fungování úřadu pomocí finančních nástrojů a především zmínil důležitost udílení ceny za kvalitu. Jelikož kvalita ve veřejné správě představuje zvýšení výkonností a razantní snížení nákladů. Způsobů, jak realizovat řízení kvality v území je několik, ale hlavní cestou je analýza na základě dotazníku na úřadech, nejčastěji benchmarking, dále CAF, MA21 nebo zpracování metodiky.
Fišer: Referenční model
Pan Fišer ve své přednášce představil referenční model, který by měl sloužit především v obcích s rozšířenou působností. Ten by měl v sobě zahrnovat jednotlivé agendy úřadu, které se za pomoci měst a obcí budou do modelu zahrnovat. Zmínil se i o předešlých úspěšných seminářích, které byly pořádány v Praze, Brně a Ostravě, spolu s vyhodnocením ankety, která tam proběhla.
Černá – Znalost úředníků, eGoverment a kvalita
Hlavními tématy, pod taktovkou paní Černé, byly CAF, CSR, START Europe a další. Společenská odpovědnost organizace přináší vyšší image úřadu, udržení kvalitních zaměstnanců a více příležitostí pro občany. Nástroj pro řízení kvality CAF nám udává, jak je úřad úspěšný a jeho výsledky vychází především z 80 % od občanů a pouze zbylých 20 % tvoří úřad. Co se týče kvality, tak bylo dále probráno START Europe, což je systematické zhodnocení za pomoci jednoduchých nástrojů. Doplňuje, že nesmí být opomíjené také datové schránky nebo registry, kde dále zmiňuje pilotování CzechPoint. Prioritou je především politická podpora, v rámci které si organizace vytvoří útvar, který bude elektronické, projektové a procesní nástroje ovládat.
Hrabě: Standardizace agend v kontextu business architektury veřejné správy ČR
Architektura úřadu přichází jako technika ke zlepšení řízení úřadu – musí dojít ke změně struktury i chování. Musí existovat architektonické vzory, kvůli připojení ke sdílení eGoverment. Pan Hrabě zdůraznil několik klíčových otázek, které by si měla každá instituce položit, pokud chce architekturu používat jako manažerskou metodu. Klíčové otázky jsou: Co konkrétně máme a čeho chceme dosáhnout? Jaký je náš směr? Jakým způsobem vše u nás funguje a má to tak být? Proč hledáme referenční modely?
Z čehož vyplývá, že architekturu lze použít jako manažerskou metodu. Každý jednotlivý proces může patřit do více standardizovaných agend a referenční modely hledáme kvůli podobnosti a sdílení. Závěrem bylo, že architektura výkonnosti úřadu musí být systematická a jednotná. Také musí vycházet ze sdíleného porozumění, což neodmyslitelně platí i o bezpečnosti a rizicích.
Horák: Je na čase, začít řídit
Přednáška byla o využití nástrojů procesního řízení, praktickém srovnání legislativity vs. reality, také o primárních procesech veřejné správy, zaměření na zákazníka i řízení, a to vše musí být založené na informacích a faktech. Ale především zaměření se na procesy a jejich zlepšování - vznik PMA, což je metoda, která respektuje charakter veřejné správy. Pan Horák uvedl 4Z model:
Zanalyzuj – inventura aktivit, zdrojů, vztahů a rizik
Zlepši – administrativně organizační opatření, optimalizace (ICT), legislativa, zlepšení obrazu veřejné správy
Zafixuj – správný postup (procesní model), kdo/kde/jak to má mít na starost, co má k dispozici
Zaplať - rozumná cena za to, co děláme a co jsme objednali